--- title: Vyhodnocení po incidentu type: methodology tags: [krizová-komunikace, krit] status: done updated: 2026-09-23 permalink: vyhodnoceni-po-incidentu description: "Jak po události vyhodnotit komunikaci a vrátit poznatky do postupů: podklady, osnova v šesti blocích, kontrolní otázky a kroky k nápravě." cover: "Knowledge/Methodologies/Page logotype/og-image.png" --- # Vyhodnocení po incidentu > **Ve zkratce** > **Co:** postup, jak po odeznění události vyhodnotit komunikaci a vrátit poznatky zpět do postupů. **Pro koho:** koordinátor, mluvčí, starosta i vedení zasažené instituce. **Kdy:** po stabilizaci situace, dokud jsou poznatky čerstvé. Z každé události se učíme. Proto mapa metodik v rozcestníku [Metodiky a návody](https://metodiky.krit.institute/metodiky) končí krokem „Vyhodnocení a učení“ a šipkou zpět na začátek. Vyhodnocení je pátá fáze procesu akutní komunikace (viz [Akutní komunikace](https://metodiky.krit.institute/akutni-komunikace)). Zároveň je to nejčastěji vynechávaný krok. Po odeznění krize přijde únava a běžná agenda a poznatky se ztratí. Tato stránka dává vyhodnocení pevnou osnovu. Z jednorázové zkušenosti se tak stane trvalá součást postupů. --- ## Bez zápisu se chyby opakují - **Když se vymění lidé, zapsané zůstane.** Co instituce po události nezapíše, do další krize zapomene. Vyhodnocení je paměť instituce. - **Vyhodnocení není hledání viníků.** Cílem je poučit se, ne trestat. Kdo se bojí přiznat, co nefungovalo, příště zopakuje stejnou chybu. Kdo přizná vlastní slabá místa, buduje navíc důvěru, stejně jako v komunikaci s veřejností. - **Detaily se vytrácejí během týdnů.** První poznámky si zapišme ještě během události a souhrnné vyhodnocení svolejme do měsíce od zklidnění. Tuto lhůtu přebírají všechny metodiky knihovny. --- ## Schůzku svolává ten, kdo komunikaci řídil Přizvěme všechny, kdo se na komunikaci podíleli. Patří sem mluvčí, správci sociálních sítí a kontaktní osoby pro složky IZS. Přizvěme i partnery, kteří komunikovali souběžně. Rozsah přizpůsobme události. U menší události stačí hodinové setkání nad připravenými podklady a stručný zápis podle šesti bloků osnovy. U velké události vzniká strukturovaný dokument a podílejí se na něm všichni zapojení aktéři. U událostí s celospolečenským dopadem se vyplatí i nezávislý pohled zvenčí (výzkum, externí analýza). --- ## Podklady mají přednost před dojmy Většinu podkladů máme, pokud jsme během události vedli [Rodnou kartu incidentu](https://metodiky.krit.institute/rki): - **chronologický záznam události** – co se kdy stalo a kdy se co sdělilo (jádro RKI) - **přehled komunikačních kroků** – která sdělení šla ven, kým, kdy a jakým kanálem - **mediální monitoring a přehled fám** – která tvrzení se šířila a jak rychle jsme prostor zaplnili ověřenými informacemi - **dotazy veřejnosti** – komentáře, e-maily a telefonáty ukazují, co lidem chybělo - **dosah kanálů** – které sdělení lidi reálně zasáhlo a které zapadlo - **zpětná vazba partnerů a zasažených** – krátký, klidně anonymní dotazník je levný a účinný nástroj. Osvědčil se dvakrát: po vlně výhrůžek školám ho vyplnili ředitelé, po povodních 2024 zasažené obce. - **u velkých událostí sociologické šetření** – jak komunikaci vnímala veřejnost. Po povodních 2024 tak stát zjistil, že jeho informace během povodní považovalo za důvěryhodné 58 % lidí. Celkem 74 % ohrožených uvedlo, že získalo instrukce, jak postupovat[^1]. Podrobnosti jsou v [případové studii](https://metodiky.krit.institute/pripadova-studie-povodne-2024). --- ## Šest bloků od faktů k závěrům Osnova má šest bloků. Držme je v tomto pořadí – od faktů k závěrům, ne naopak. 1. **Fakta a chronologie.** Co se stalo, kdy a v jakém rozsahu. Klíčové časy: první signál → první sdělení → plné sdělení → uzavření. 2. **Komunikace a informační prostor.** Co jsme komunikovali (teze, kanály, frekvence). Co se souběžně dělo v informačním prostoru: jaké fámy a dominující tvrzení kolovaly. Jak rychle jsme na ně odpověděli ověřenými fakty. 3. **Co fungovalo.** Konkrétně a s důvodem, proč to fungovalo. Jen tak se to dá příště zopakovat. 4. **Co nefungovalo a rizika.** Stejně konkrétně, bez zjemňování. Patří sem i to, co tentokrát prošlo jen se štěstím. 5. **Lekce a ponaučení.** Co z bodů 3 a 4 plyne obecně – pro naše postupy, plány a přípravu. 6. **Kroky k nápravě.** Každý krok má vlastníka a termín. Doporučení bez vlastníka a termínu je jen přání. --- ## Kontrolní otázky - [ ] Zaznělo první sdělení do 30 minut? Kdo promluvil dřív – my, nebo fáma? - [ ] Prošla sdělení rámcem [FOIPS](https://metodiky.krit.institute/foips)? Který prvek nejčastěji chyběl? - [ ] Mluvil za nás jeden mluvčí? Fungoval záložní mluvčí, když byl potřeba? - [ ] Které kanály lidi reálně zasáhly? Dosáhli jsme na zranitelné skupiny? - [ ] Kde vznikaly fámy a jak rychle jsme prostor zaplnili ověřenými fakty? - [ ] Co říká zpětná vazba partnerů a veřejnosti? V čem se liší od našeho dojmu? - [ ] Co z toho mění naše plány, karty a kontakty? --- ## Hotovo je až po splnění posledního kroku - **Aktualizujme postupy.** Poznatky promítněme do komunikačního plánu, předpřipravených [holding lines](https://metodiky.krit.institute/holding-lines), kontaktních listů a karet. Přesně to radí i karta [Komunikace s veřejností](https://metodiky.krit.institute/kps-komunikace). - **Sdílejme poznatky s partnery.** Když lekci zná jen jedna instituce, při další události se ztratí na rozhraní mezi aktéry. - **Sledujme kroky k nápravě do splnění.** Vyhodnocení končí až splněním posledního kroku, ne sepsáním dokumentu. Osvědčuje se projít kroky při dalším cvičení nebo výroční revizi. - **U tragédií naplánujme komunikaci výročí.** Výročí jsou pro zasažené mimořádně náročná. Jak k nim přistoupit, popisuje [Ohrožení veřejných míst](https://metodiky.krit.institute/verejna-mista). --- ## Povodně 2024 a výpadek 2025 v praxi Komunikaci státu po povodních 2024 posoudily tři pohledy. Stát ji vyhodnotil nad Rodnou kartou incidentu. Veřejnost oslovilo sociologické šetření, zasažené obce dotazník. Výsledkem nebyly jen závěry, ale konkrétní změny. Obce například poptávaly předpřipravené vzory sdělení. Tahle poptávka se promítla do dalšího rozvoje Karet pro starosty. Po výpadku proudu v červenci 2025 vznikla meziresortní analytická zpráva. Popisuje událost a správnou praxi a obsahuje soubor opatření. Každé opatření má určeného gestora a termín. Přesně tak má vypadat blok Kroky k nápravě: doporučení, která se plní. --- Postup vznikl v oddělení strategické komunikace Ministerstva vnitra ČR (2022 až 2026); dále ho rozvíjí a publikuje [Institut KRIT](https://www.krit.institute). Každý významný incident tam končil vyhodnocením a aktualizací metodik. --- ## Viz také - [Akutní komunikace](https://metodiky.krit.institute/akutni-komunikace) – kde vyhodnocení zapadá jako pátý krok koordinované reakce - [Rodná karta incidentu (RKI)](https://metodiky.krit.institute/rki) – odkud vzít chronologii a rozhodnutí, ze kterých vyhodnocení vychází - [Případová studie – Povodně 2024](https://metodiky.krit.institute/pripadova-studie-povodne-2024) – jak vypadá poctivé vyhodnocení velké reálné události - [Komunikace s veřejností](https://metodiky.krit.institute/kps-komunikace) – co po krizi vyhodnotit v malé obci [^1]: Sociologické šetření po povodních 2024, výzkumná řada „Stav české společnosti“ (MV ČR, dnes Institut KRIT), vlna 11/2024. Zdrojem těchto čísel je [případová studie](https://metodiky.krit.institute/pripadova-studie-povodne-2024). Uvádí úplnou metodiku a rozpad subpopulací (N = 1 220; údaj o získaných instrukcích, jak postupovat, za ohrožené N = 268). --- *Poslední aktualizace: 23. září 2026* *© KRIT – Institut pro krizovou komunikaci, 2026 · [www.krit.institute](https://www.krit.institute). Text je dostupný pod licencí CC BY 4.0 – používejte, šiřte a upravujte s uvedením zdroje.*