---
title: Případová studie – Povodně 2024
type: methodology
tags: [krizová-komunikace, krit]
status: done
updated: 2026-09-23
permalink: pripadova-studie-povodne-2024
description: "Jak fungovaly nástroje knihovny při povodních v září 2024: preventivní příprava, koordinace, RKI, práce s dezinformacemi a předání koordinace."
cover: "Knowledge/Methodologies/Page logotype/og-image.png"
---
# Případová studie – Povodně 2024

> **Ve zkratce**
> Zářijové povodně 2024 jsou dosud nejúplnější ukázka všech nástrojů knihovny v praxi. Tato stránka provádí událostí krok za krokem a u každé fáze ukazuje, který nástroj se použil. Propojuje metodiky s reálným nasazením. Co v postupech čtete obecně, tady vidíte v akci.

---

## Co se stalo

Mezi 12. a 23. zářím 2024 zasáhly Českou republiku rozsáhlé povodně. Nejhůř postihly Moravskoslezský a Olomoucký kraj (Opava, Krnov, Bohumín, Jeseník, Šumperk). Stav nebezpečí platil i na Frýdlantsku v Libereckém kraji. Hasiči při povodních řešili téměř 25 000 událostí, uvádí [bilance HZS ČR](https://hzscr.gov.cz/clanek/povodne-2024-ocima-hasicu-masivni-nasazeni-tisice-evakuovanych-a-adrenalinove-zachrany.aspx). Evakuovali přes 19 000 lidí a dalších téměř 2 500 zachránili. Povodně si vyžádaly sedm potvrzených obětí. Sedmou našli pátrači až na jaře 2025. Škody dosáhly téměř 70 miliard korun: vládní vyhodnocení vyčíslilo ekonomické dopady na 69,9 miliardy Kč ([MŽP, září 2025](https://mzp.gov.cz/cz/pro-media-a-verejnost/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/vyhodnoceni-povodne-v-zari-2024-vcasne)). Patřily k nejničivějším v novodobé historii Česka. Souběžně se ve dnech 20. a 21. září konaly krajské a senátní volby.

Pro komunikaci to bylo mimořádně náročné: situace se rychle vyvíjela. Souběžně běželo několik krizí (povodeň, volby, obnova) a šířilo se mnoho dezinformací. Právě proto je dobrým učebním příkladem.

---

## Průběh podle nástrojů knihovny

### Ještě před vodou: preventivní příprava

Komunikace nezačala až s příchodem vody. Už 11. a 12. září dostaly všechny obce v ČR [Karty pro starosty](https://metodiky.krit.institute/karty-pro-starosty) k přívalovým srážkám, povodni a evakuaci. Rozesílka vycházela z předpovědi ČHMÚ. Ústřední krizový štáb se sešel preventivně, tedy dřív, než situace kulminovala.

To je princip včasného varování v praxi: připravit aktéry, dokud je klid. Viz [Systém včasného varování](https://metodiky.krit.institute/early-warning).

### Jeden obraz situace pro všechny: RKI

Jádrem koordinace byla [Rodná karta incidentu](https://metodiky.krit.institute/rki). Tento živý dokument instituce sdílely a průběžně aktualizovaly během celé krize. Do karty přispívaly bezpečnostní složky a ministerstva, ale také profesní asociace a neziskové organizace. Díky tomu pracovali všichni se stejnými fakty ve stejný čas.

### Jak se rozhodovalo a kdo mluvil: koordinace

Komunikaci slaďovali aktéři na platformě PSKK (Pracovní skupina krizové komunikace) a přes každodenní brífinky Ústředního krizového štábu (od 13. září). To odpovídá [pěti principům koordinace](https://metodiky.krit.institute/5-principu-koordinace). Komunikuje ten, kdo je situaci nejblíž. Používá obvyklé kanály a informace sladěné na jedné platformě.

### Co se říkalo: struktura sdělení

Komunikační teze se držely jasné linky. V akutní fázi převládala fakta a instrukce: kdo zasahuje a co má veřejnost dělat. Doslova zaznělo:

> „Záchrana životů je naší nejvyšší prioritou. Složky IZS jsou v terénu.“
>
> „Prosíme, řiďte se pokyny hasičů a složek IZS. Nenasazujte je zbytečně.“

Ve fázi obnovy se těžiště přesunulo k podpoře a výhledu: kde hledat pomoc a jak bude obnova probíhat. Tato struktura odpovídá rámci [FOIPS](https://metodiky.krit.institute/foips) (Fakta – Opatření – Instrukce – Podpora – Směr). Kde ještě chyběla ověřená fakta, používali mluvčí [holding lines](https://metodiky.krit.institute/holding-lines).

### Práce s dezinformacemi

Povodně provázela vlna fám a zavádějících tvrzení. Nešlo o okrajový jev. Šířilo se tvrzení, že kvůli pomoci Ukrajině chybí peníze obětem povodní. Zaznamenalo ho 61 % populace a za důvěryhodné ho považovalo 47 %. Obyvatelé zasažených oblastí přitom dezinformace registrovali o 5 až 12 procentních bodů častěji než zbytek země[^1]. Stát na ně reagoval věcně a rychle:

| Tvrzení | Reakce |
|---|---|
| „Technika chybí, stát selhal“ | Doložení dlouhodobých investic do vybavení IZS |
| „Pomoc Ukrajině nás okrádá“ | Vysvětlení, že jde o nesouvisející zdroje |
| „Stát brání lidem pomáhat“ | Vysvětlení, proč je koordinace pomoci nezbytná |
| Podvodné sbírky | Aktivní odkaz na ověřené sbírky a varování před podvody |

### Zranitelné skupiny

Komunikace počítala s tím, že různé skupiny potřebují různé kanály:

- **senioři** – osobní kontakt a místní rozhlas;
- **neslyšící** – titulky a vizuální varování;
- **cizinci** – vícejazyčné materiály;
- **majitelé zvířat** – samostatnou informaci o evakuaci zvířat (silný emoční spouštěč).

### Předání koordinace

Po odeznění krizové fáze převzal koordinaci komunikace útvar strategické komunikace Úřadu vlády. Komunikace tedy zvládla akutní fázi a měla i řízený přechod do dlouhodobé obnovy.

---

## Co fungovalo a co ne

Fungovalo:

- **preventivní příprava** (karty pro starosty rozeslané ještě před vodou);
- **jednotná platforma** a denní brífinky;
- **koordinace** dobrovolnictví přes registrační uzly (sběrná místa, kde se dobrovolníci evidují a dostávají úkoly);
- bezprecedentní **zajištění voleb** v zasažených obcích.

Hranice se ukázaly tam, kde komunikace naráží na lidské chování:

- část lidí odmítala evakuaci i přes naléhavé výzvy;
- spontánní zájem dobrovolníků bez koordinace přinášel další komplikace;
- dezinformace o „nedostatku techniky“ šly v reálném čase vyvrátit jen těžko.

Výzkum mezi zasaženými obcemi našel za odmítáním evakuace i zkušenost z roku 1997. „Zvládli jsme to v sedmadevadesátém, zvládneme to i teď,“ slýchali starostové od lidí, kteří pak odmítali odejít. Někteří odklízeli majetek jen do výšky, kam voda dosáhla tehdy. Po sedmadvaceti letech je zaskočilo, že stoupá výš.

---

## Informacím státu věřilo 58 % lidí

Důvěra ve vládu byla v tom období celkově nízká. Přesto 58 % lidí považovalo informace státu během povodní za důvěryhodné. Podle vlastních slov získalo 74 % ohrožených instrukce, jak postupovat[^2]. Komunikace státu při povodních 2024 vyhrála v soutěži Zlatý středník 2025 kategorii Krizová komunikace.

---

## Čemu se z toho naučit

- **Komunikace začíná před krizí.** Obce dostaly karty dřív, než přišla voda. Byl to nejúčinnější krok.
- **Jeden sdílený obraz situace zabraňuje chaosu.** RKI dává všem složkám stejná fakta.
- **Struktura sdělení šetří čas i důvěru.** FOIPS a holding lines dávají mluvčímu vzorec, který funguje pod tlakem.
- **O tom, na co reagovat, rozhoduje pravidlo 2 ze 3** ([Fámy a škodlivé informace](https://metodiky.krit.institute/famy)). Vyvrácení má přijít rychle a s doložením.
- **Přechod z krize do obnovy je potřeba řídit,** ne nechat vyšumět.

---

## Viz také

- [Rodná karta incidentu (RKI)](https://metodiky.krit.institute/rki) – jak založit a vést vlastní kartu
- [FOIPS](https://metodiky.krit.institute/foips) – jak podle stejného rámce sestavit sdělení u vlastní události
- [Principy koordinace](https://metodiky.krit.institute/5-principu-koordinace) – pravidla koordinace, která se právě na povodních ověřila na skutečné události
- [Karty pro starosty (KPS)](https://metodiky.krit.institute/karty-pro-starosty) – hotové karty pro typové události, do kterých se poučení z povodní promítlo
- [Systém včasného varování](https://metodiky.krit.institute/early-warning) – detekční vrstva, která povodňovou situaci zachytila dřív, než přerostla
- [Katastrofické mimořádné události](https://metodiky.krit.institute/katastroficke-udalosti) – metodika pro tenhle typ krize, kterou studie dokládá na reálné události

[^1]: Sociologické šetření po povodních 2024 z výzkumné řady „Stav české společnosti“ (MV ČR, dnes [Institut KRIT](https://www.krit.institute)), vlna 11/2024 (sběr 25. 10. – 4. 11. 2024, N = 1 220; dezinformační baterie, subpopulace zasažených oblastí).
[^2]: Sociologické šetření po povodních 2024 z výzkumné řady „Stav české společnosti“ (MV ČR, dnes Institut KRIT), vlna 11/2024 (sběr 25. 10. – 4. 11. 2024, N = 1 220; subpopulace ohrožených povodní N = 268).

<!-- last-updated:start -->

---

*Poslední aktualizace: 23. září 2026*

<!-- last-updated:end -->

<!-- license:start -->

*© KRIT – Institut pro krizovou komunikaci, 2026 · [www.krit.institute](https://www.krit.institute). Text je dostupný pod licencí CC BY 4.0 – používejte, šiřte a upravujte s uvedením zdroje.*

<!-- license:end -->
