# Pojmy a zkratky Referenční slovníček k metodikám. Vysvětluje pojmy, které se v postupech opakují. Rozepisuje i zkratky, se kterými pracují složky státu a samosprávy. Když v některé metodice narazíte na termín, který neznáte, hledejte ho tady. --- ## Klíčové pojmy ### Základní pojmy a právní rámec **Akutní komunikace.** Koordinovaná komunikace s lidmi při hrozícím nebezpečí. Může jít o eskalaci nenávisti a násilí na místní úrovni, vážnou krizovou situaci nebo katastrofickou mimořádnou událost. Na zákonné kategorii nezáleží. Může platit některý z krizových stavů (typicky nouzový stav nebo stav nebezpečí), nebo žádný. Reaguje na naléhavou potřebu vysvětlovat, varovat a informovat. Cílem je okamžitá stabilizace. Ta otevírá prostor pro dlouhodobá a preventivní řešení. Pojem není zákonně vymezen. [Institut KRIT](https://www.krit.institute) ho používá záměrně místo „krizové komunikace“. Ta v zákoně `č. 239/2000 Sb.` označuje předávání informací uvnitř krizového řízení. Viz [[Akutní komunikace|Akutní komunikace]]. **Krizová komunikace.** Zákon `č. 239/2000 Sb.` tak nazývá přenos informací mezi státními orgány, samosprávami a složkami IZS. Pojem vymezuje s důrazem na přenosové kanály (hlasový a datový přenos po telekomunikačních sítích). Terminologický slovník krizového řízení MV ho vykládá obsahově. V obou pojetích jde o komunikaci uvnitř krizového řízení, ne s veřejností. Právě proto tyto metodiky mluví o akutní komunikaci. **Mimořádná událost.** Podle zákona `č. 239/2000 Sb.` škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka nebo přírodními vlivy, případně havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují záchranné a likvidační práce. **Krizová situace a krizové stavy.** Krizová situace je mimořádná událost, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen krizový stav. Krizovými stavy jsou stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Metodiky této knihovny fungují bez ohledu na to, zda je některý z nich vyhlášen. ### Hrozby a včasné varování **Systém včasného varování (Early Warning).** Soubor procesů a nástrojů pro práci s informacemi o událostech, které mohou rychle vyhrotit společenské napětí. Včasné varování tyto informace systematicky analyzuje, vyhodnocuje a sdílí. Pracuje s veřejně dostupnými informacemi a podněty partnerů, nesleduje jednotlivce. Je to detekční vrstva celé knihovny. Nezaměňujme ho s varováním obyvatelstva sirénami. Viz [[Systém včasného varování|Systém včasného varování]]. **Plíživá krize (creeping crisis).** Hrozba, která se vyvíjí pomalu a často nenápadně. Příkladem je eroze důvěry, rozpad společné informační reality nebo nárůst radikalizace. Nemá jasný začátek ani konec, proto ji zachyťme včas. Pojem Arjena Boina. Viz [[Systém včasného varování|Systém včasného varování]]. **Měkký cíl.** Místo s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení. Patří sem škola, nemocnice, nákupní centrum, kulturní nebo sportovní areál i úřad. Viz [[Ohrožení veřejných míst|Ohrožení veřejných míst]]. **AMOK.** Útok aktivního útočníka střelnou nebo chladnou zbraní na místě s vysokou koncentrací osob. Útočník chce zasáhnout co nejvíce lidí. V typologii složek IZS mu rámcově odpovídá typová činnost STČ 14/IZS (útok aktivního střelce). Viz [[Ohrožení veřejných míst|Ohrožení veřejných míst]]. **Oznámení konce nebezpečí.** Slovní sdělení, kterým obec po varování oznámí, že nebezpečí pominulo. Konec nebezpečí určuje HZS kraje nebo velitel zásahu. Ve sdělení obec také řekne, co se stalo. Sirény jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV) nemají pro odvolání žádný signál. Jde proto vždy o slovní zprávu stejnými kanály jako varování. Bez ní vzniká mezi sirénou a odvoláním prostor pro fámy. Viz [[Varování před hrozícím nebezpečím|Varování před hrozícím nebezpečím]]. ### Nástroje a postupy komunikace **Holding line.** Předem připravená nebo rychle sestavená komunikační odpověď pro chvíli, kdy lidé čekají informaci, ale ověřená fakta ještě chybí. Řekne, že o věci víme, a nespekuluje. Viz [[Holding lines|Holding lines]]. **FOIPS.** Pětiprvkový kontrolní seznam pro obsah krizového sdělení: **F**akta, **O**patření, **I**nstrukce, **P**odpora, **S**měr. Viz [[Rámec pro krizová sdělení (FOIPS)|FOIPS]]. **Direktivní operační příkaz.** Krátký a jednoznačný pokyn bez emocí („Opusťte budovu.“). Při bezprostředním ohrožení ho vydává zasahující složka nebo ohrožená instituce osobám ve vlastním objektu. Pokyny veřejnosti v okolí vydávají zasahující složky a obec. Obsahuje jen Fakta a Instrukci. Plné sdělení podle FOIPS nastupuje až po zajištění bezpečnosti. Viz [[Rámec pro krizová sdělení (FOIPS)|FOIPS]]. **RKI (Rodná karta incidentu).** Sdílený živý dokument. Chronologicky se do něj zapisují všechny informace, rozhodnutí a komunikační kroky při řešení incidentu. Drží všechny zapojené v jednom aktuálním obrazu situace. Obec, škola nebo firma ji může vést sama pro svůj krizový štáb. Při koordinované reakci vzniká společná karta všech zapojených institucí. Viz [[Rodná karta incidentu (RKI)|RKI]]. **Konsent.** Rozhodovací metoda: partneři postup přijmou, pokud proti němu nikdo z nich nemá zásadní námitku. Používá se při koordinaci mezi partnery koordinované reakce. **Zlatá hodina.** Krátká doba bezprostředně po události, kdy komunikace nejvíc rozhoduje o dalším vývoji. Knihovna z něj odvozuje standard prvního vyjádření do 30 minut, viz [[Principy koordinace|Principy koordinace]]. Kdo mlčí, přenechává prostor spekulacím. **Pravidlo 2 ze 3.** Rozhodovací pomůcka, zda reagovat na fámu nebo zavádějící tvrzení. Reagujme, pokud platí alespoň dvě ze tří podmínek: hrozí újma, tvrzení se šíří rychle, týká se naší instituce. Viz [[Fámy a škodlivé informace|Fámy a škodlivé informace]]. **Stupně odezvy.** Čtyři úrovně síly reakce na fámu: sledovat, připravit, reagovat, eskalovat. Doplňují pravidlo 2 ze 3. Pravidlo rozhoduje, zda reagovat. Stupně rozhodují, jak silně. Viz [[Fámy a škodlivé informace|Fámy a škodlivé informace]]. **Evidence tvrzení.** Záznam o tvrzeních, která se šíří. Zachycuje, kdo je šíří a kde, jak vážné riziko nesou a co s nimi instituce udělala. Patří sem i rozhodnutí nereagovat a jeho důvod. Vede se jako součást Rodné karty incidentu. Viz [[Fámy a škodlivé informace|Fámy a škodlivé informace]]. ### Prevence, spolupráce a formáty **Stůl smíření.** Moderované setkání zástupců znesvářených skupin a institucí. Umožní řízeně vyjádřit emoce a pomáhá pojmenovat vzájemné obavy. Strany na něm dohodnou konkrétní společné kroky s vlastníky a termíny. Viz [[Sociálně citlivá témata|Sociálně citlivá témata]]. **Dívej se a mluv.** Preventivní zásada ochrany měkkých cílů. Znamená všímat si podezřelého chování v okolí a včas ho oznámit kolegům, ochraně objektu nebo policii. Doplňuje postup „Utíkej, schovej se, bojuj“. Viz [[Ohrožení veřejných míst|Ohrožení veřejných míst]]. **Kampaň 72 hodin.** Kampaň a příručka připravenosti obyvatel ([72h.gov.cz](https://www.72h.gov.cz)). Domácnost se zásobami a vybavením na první tři dny zvládne začátek krize sama. Patří sem voda, trvanlivé potraviny, léky, rádio na baterie, powerbanka a hotovost. Taková domácnost nezatěžuje obec v nejkritičtější fázi. **Cell Broadcast.** Technologie, která rozešle varovnou zprávu do všech mobilních telefonů v zasažené oblasti. Telefonní čísla přitom znát nepotřebuje. V ČR se spouští na přelomu let 2026 a 2027. Zprávy rozesílají mobilní operátoři na podnět Generálního ředitelství HZS ČR (`§ 33b zákona č. 127/2005 Sb.`). V telefonu se zobrazí s odesílatelem „ALARM!“. Doplňuje jednotný systém varování a vyrozumění. Místní komunikaci obce nenahradí. **Jazyková hygiena.** Pevná pravidla pro jazyk krizového sdělení. Určují, koho nejmenovat, o čem nespekulovat a jak mluvit o obětech. Plný výčet pravidel definuje [[Rámec pro krizová sdělení (FOIPS)|FOIPS]]. **Opatření obecné povahy.** Úřední akt, kterým správní úřad plošně upraví práva a povinnosti neurčitého okruhu osob. Příkladem je omezení užívání pitné vody z vodovodu nebo omezení odběrů z vodních toků. Nevydává ho starosta osobně. Vydává ho správní úřad příslušný podle konkrétního zákona, typicky vodoprávní úřad ORP nebo obecní úřad. **Koordinátor.** Role v koordinované reakci (jednotné kontaktní místo). Koordinátor přijímá signály od partnerů a s nimi vyhodnocuje riziko. Zakládá společnou Rodnou kartu incidentu a koordinuje komunikaci zapojených institucí. Nepřebírá hlas obce ani velení zásahu. Nezaměňujme ho s koordinátorem komunikace uvnitř komunikačního týmu instituce. Viz [[Akutní komunikace|Akutní komunikace]]. **Kontaktní bod pro obyvatele.** Předem určené místo se záložním zdrojem, například úřad, hasičská zbrojnice nebo škola. Lidé sem při výpadku proudu nebo sítí dojdou pro informace, pomoc a dobití telefonu. Výdejní místo vody nebo jiné pomoci slouží zároveň jako informační bod. Viz [[Katastrofické mimořádné události|Katastrofické mimořádné události]]. **Tísňové informace.** Informace potřebné pro záchranné a likvidační práce. Každý provozovatel hromadných informačních prostředků je musí uveřejnit na žádost operačního a informačního střediska IZS (`§ 32 zákona č. 239/2000 Sb.`). Musí to udělat neprodleně, bez náhrady nákladů a beze změny obsahu. Viz [[Katastrofické mimořádné události|Katastrofické mimořádné události]]. **Panel NNO.** Koordinační platforma nestátních neziskových organizací při HZS kraje. Zapojuje prověřené organizace do pomoci při mimořádných událostech. Viz [[Zapojení NNO a dobrovolníků|Zapojení NNO a dobrovolníků]]. ### Zásady a etika **Neškodit (Do No Harm).** Základní etické vodítko akutní komunikace. Komunikace nemá situaci dál zhoršit a má co nejvíc omezit negativní dopady na zasažené. **Empatie.** Schopnost pojmenovat a uznat obavu, kterou druhý projevil, dřív, než na ni přijde věcná odpověď. Do plošného sdělení lidem, kteří obavu neprojevili, se uznání nevkládá. Bez ní lidé správnou informaci nepřijmou. Není to měkkost ani souhlas s nepravdou: když emoci uznáme, fáma se pak šíří hůř. Stojí na ní komunikace citlivých témat i ochrana měkkých cílů. Viz [[Sociálně citlivá témata|Sociálně citlivá témata]] a [[Ohrožení veřejných míst|Ohrožení veřejných míst]]. **Model sdílené bezpečnosti.** Pojetí, podle kterého bezpečnost nezajistí stát sám. Je to společná úloha státu, komunit a jednotlivců. Stojí na dvou pilířích: všímavost a připravenost. **Efekt napodobování (copycat).** Jev, kdy mediální pozornost k útoku a k pachateli může motivovat další útočníky k napodobení. Výzkumníci proto doporučují pachatele nejmenovat a neukazovat. O samotném činu ale doporučují informovat. U sebevražd je dobře doložený. Jak o útocích i o sebevraždě psát, popisuje [[Informování o násilí dětí a mladistvých|Informování o násilí dětí a mladistvých]]. **Nerovná důvěra.** Stav, kdy různé skupiny obyvatel věří institucím výrazně různě. Jednotná „veřejnost“ pak neexistuje. Sdělení, které mluví ke všem stejně, zasáhne hlavně ty, kdo už věří. Výjimkou jsou v Česku hasiči, kterým věří drtivá většina lidí ve všech skupinách. Viz [[Důvěra a nedůvěra|Důvěra a nedůvěra]]. --- ## Zkratky ### Záchranné složky a varování - **IZS** – integrovaný záchranný systém - **HZS ČR** – Hasičský záchranný sbor České republiky - **PČR** – Policie České republiky - **JSDH** – jednotka sboru dobrovolných hasičů obce - **SDH** – sbor dobrovolných hasičů (spolek; zásahovou jednotku obce označuje zkratka JSDH) - **OPIS** – operační a informační středisko IZS (souhrnné označení; patří sem KOPIS a Národní operační a informační středisko) - **KOPIS** – Krajské operační a informační středisko HZS kraje; nepřetržité kontaktní místo kraje, přes které starosta žádá o varování obyvatel a vyrozumění dalších orgánů - **ÚO HZS** – územní odbor HZS kraje (pracoviště HZS pro okres nebo část kraje) - **JSVV** – jednotný systém varování a vyrozumění (sirény a navazující kanály) - **ČHMÚ** – Český hydrometeorologický ústav ### Krizové řízení a koordinace - **ÚKŠ** – Ústřední krizový štáb - **ÚPK** – Ústřední povodňová komise - **PSKK** – Pracovní skupina krizové komunikace (koordinační platforma pod ÚKŠ) - **RKI** – Rodná karta incidentu - **StratCom ÚV** – útvar strategické komunikace Úřadu vlády ČR - **STČ** – soubor typové činnosti složek IZS při společném zásahu - **NVS** – nástražný výbušný systém - **PSS** – psychosociální podpora (služby psychosociální pomoci) ### Samospráva - **ORP** – obec s rozšířenou působností - **MIS** – místní informační systém (rozhlas a navazující kanály) - **OSPOD** – orgán sociálně-právní ochrany dětí - **VaK** – vodovody a kanalizace - **CHKO** – chráněná krajinná oblast ### Instituce a partneři - **MV** – Ministerstvo vnitra - **MMR** – Ministerstvo pro místní rozvoj - **MŠMT** – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy - **MPSV** – Ministerstvo práce a sociálních věcí - **ASZ** – Agentura pro sociální začleňování (odbor MMR) - **NNO** – nestátní nezisková organizace - **UNDRR** – Úřad OSN pro snižování rizika katastrof (United Nations Office for Disaster Risk Reduction) - **OBP** – Odbor bezpečnostní politiky (MV) - **OPK** – Odbor prevence kriminality (MV) ### Postupy a nástroje - **FOIPS** – Fakta, Opatření, Instrukce, Podpora, Směr - **KPS** – Karty pro starosty - **AAK** – Akademie akutní komunikace - **USB** – Utíkej, schovej se, bojuj (oficiální postup Policie ČR pro veřejnost při útoku aktivního útočníka) --- ## Viz také - [[Metodiky a návody|Metodiky a návody]] – kde hledat postup, ne pojem - [[Akutní komunikace|Akutní komunikace]] – jak pojmy do sebe zapadají v jednom rámci <!-- last-updated:start --> --- *Poslední aktualizace: 23. září 2026* <!-- last-updated:end --> <!-- license:start --> *© KRIT – Institut pro krizovou komunikaci, 2026 · [www.krit.institute](https://www.krit.institute). Text je dostupný pod licencí CC BY 4.0 – používejte, šiřte a upravujte s uvedením zdroje.* <!-- license:end -->