Rámec pro krizová sdělení (FOIPS)

# Rámec pro krizová sdělení (FOIPS) > [!abstract] Ve zkratce > **Co:** kontrolní seznam pěti prvků, kterým projde každé krizové sdělení. **Pro koho:** mluvčí a krizové týmy. **Kdy:** po zajištění bezpečnosti, před odesláním každého sdělení. Krizové sdělení obvykle řekne, co se stalo, a skončí. Lidé se ale ptají i na to, co se dělá, co mají udělat, kde je pomoc a kdy bude víc. FOIPS je kontrolní seznam, který hlídá, že sdělení odpoví na všech pět otázek. --- ## Pět písmen, pět částí sdělení **`F` – Fakta.** Pouze ověřené informace o tom, co se stalo. Pokud jsou fakta neúplná, řekněme to otevřeně. Věta `nevíme, ale zjišťujeme` je silnější sdělení než mlčení nebo spekulace. Nikdy nespekulujme o motivu, identitě pachatele ani detailech průběhu. **`O` – Opatření.** Kdo zasahuje, jaká opatření platí a co se dělá pro zvládnutí situace. Má ukázat, že stát a záchranné složky jednají, a snížit pocit chaosu. Pozor: frázi `situace je pod kontrolou` nepišme vůbec. Místo ní popišme konkrétní kroky. Konkrétní činy uklidní víc a nemohou se obrátit proti nám, když se situace vyvine jinak. **`I` – Instrukce.** Konkrétní kroky, které má příjemce sdělení udělat. Jasné instrukce snižují pocit bezmoci a omezují prostor pro improvizaci, která může situaci zhoršit. **`P` – Podpora.** Kontakty na pomoc – psychologickou, praktickou, zdravotní. Aktivně říkejme, kde lidé pomoc najdou. **`S` – Směr.** Kdy přijde další informace a kde ji hledat. Uzavírá sdělení a snižuje tlak na okamžité opakování dotazů. --- ## Každý prvek odpovídá na jednu otázku lidí Lidé si v krizi kladou pět otázek. Když na ně neodpovíme my, budou hledat odpovědi jinde: - **Co se stalo? Je to pravda?** → **Fakta** (ověřená; u traumatických událostí nejdřív uznat oprávněnost obav, které lidé projevili) - **Řeší to někdo? Co se dělá?** → **Opatření** (co už děláme; aktivní jazyk činů: `zasahujeme, prověřujeme`) - **Co mám dělat já?** → **Instrukce** (jasné pokyny a jejich důvod) - **Kde najdu pomoc?** → **Podpora** (konkrétní kontakty, se zvláštní pozorností zranitelným skupinám) - **Co bude dál?** → **Směr** (časová perspektiva, kdy přijde další informace) --- ## Vzorové sdělení podle FOIPS > **`F`** Dnes ve 14:20 došlo v ulici Nádražní k úniku neznámé látky z cisterny. Dva lidé jsou ošetřováni na místě; příčinu zjišťujeme spolu s hasiči. **`O`** Na místě zasahují HZS a Policie ČR, okolí je uzavřeno. **`I`** Vyhněte se prosím okolí ulice Nádražní, zůstaňte uvnitř a mějte zavřená okna. **`P`** Pokud potřebujete pomoc, volejte informační linku obce `telefon`; informace o zraněných a blízkých podává Policie ČR na `kontakt`. **`S`** Další ověřené informace vydáme v 16:00 zde a v místním rozhlase. Sdělení nemusí prvky uvádět v pevném pořadí ani je označovat. Rámec slouží jako kontrola úplnosti, ne jako šablona formulace. --- ## Plné sdělení přichází až po zajištění bezpečnosti FOIPS nastupuje po zajištění bezpečnosti, ne při bezprostředním ohrožení. Podle fáze platí dva režimy: 1. Při bezprostředním ohrožení platí **direktivní operační příkaz**. Je to krátký a jednoznačný pokyn bez emocí. Obsahuje jen Fakta a Instrukci (`Opusťte budovu.`, `Zůstaňte uvnitř a zamkněte.`). Ohrožená instituce jím řídí osoby ve vlastním objektu. Veřejnosti v okolí dávají pokyny zasahující složky a obec, mimo jiné přes varovací kanály (sirény, rozhlas). 2. Po stabilizaci situace nastupuje **plný FOIPS**, jakmile je čas na komplexnější komunikaci. **U mimořádných událostí FOIPS doplňuje, nikoli nahrazuje varování obyvatelstva:** sirény a tísňové informace obce a složek IZS běží vlastním režimem. Na sestavení plného sdělení nečekají. --- ## Když chybí prvek, sdělení je neúplné Každé krizové sdělení by mělo projít kontrolou: - [ ] Obsahuje faktickou informaci? - [ ] Sděluje, kdo a co dělá? - [ ] Dává příjemci konkrétní instrukci? - [ ] Odkazuje na podporu? - [ ] Říká, kdy a kde bude víc informací? Pokud chybí kterýkoliv prvek, sdělení je neúplné. Metodika FOIPS se ověřila v praxi v mnoha situacích. Patří k nim střelba na FF UK (2023) a útok chladnou zbraní v OC Futurum v Hradci Králové (2026). Ukázalo se v nich, co v komunikaci pod tlakem funguje a co selhává. Rámec funguje u různých typů krizí: u bezpečnostního incidentu, přírodní katastrofy i dezinformační krize. --- ## Pachatele nejmenujeme a o motivu nespekulujeme Spolu s FOIPS platí pevná pravidla pro jazyk: - neuvádíme identitu pachatele (jen „útočník“ nebo „pachatel“); - nepoužíváme slovo „střelec“ – povyšuje pachatele na roli, o kterou mu jde; - nesdělujeme identitu obětí bez souhlasu rodin; - nespekulujeme o motivu; - nepopisujeme detaily zranění nebo průběhu útoku. Každé bezpečnostní opatření (uzamčení budovy, evakuace, uzavření areálu) zároveň vysvětlujeme: co znamená a co neznamená. --- FOIPS vznikl v oddělení strategické komunikace Ministerstva vnitra ČR (2022 až 2026); dále ho rozvíjí a publikuje [Institut KRIT](https://www.krit.institute). Rámec mění úhel pohledu. Nevychází z toho, co je třeba sdělit podle zákona. Vychází z toho, co člověk potřebuje vědět, aby se mohl rozhodnout. --- ## Viz také - [[Holding lines|Holding lines]] – co říct v prvních minutách, než je plné sdělení podle FOIPS možné - [[Rodná karta incidentu (RKI)|Rodná karta incidentu (RKI)]] – kde leží ověřená fakta, ze kterých sdělení skládáme - [[Ohrožení veřejných míst|Ohrožení veřejných míst]] – jak FOIPS použít při útoku nebo výhrůžce na veřejném místě - [[Principy koordinace|Principy koordinace]] – kdo sdělení vydává, kudy ho posílá a na základě čeho - [[Akutní komunikace|Akutní komunikace]] – zastřešující text knihovny, ve kterém FOIPS slouží jako nástroj  --- *Poslední aktualizace: 23. září 2026*   *© KRIT – Institut pro krizovou komunikaci, 2026 · [www.krit.institute](https://www.krit.institute). Text je dostupný pod licencí CC BY 4.0 – používejte, šiřte a upravujte s uvedením zdroje.*