# Akutní komunikace > [!abstract] Ve zkratce > **Co:** vstupní text celé knihovny. Co je akutní komunikace, co není, kde se uplatní a jak probíhá. **Pro koho:** kdokoli, kdo mluví s lidmi v napjaté situaci: starosta, mluvčí, ředitel školy, krizový manažer. **Kdy:** jako vstup do knihovny, hned po [[Jak přemýšlíme o krizích|Jak přemýšlíme o krizích]]. Ve chvíli, kdy hrozí nebezpečí, lidé potřebují vědět, co se děje a co mají dělat, dřív než mají úřady všechna fakta. Akutní komunikace je soubor postupů, jak to zvládnout: kdy mluvit, kdo mluví a co říct. Vysvětluje, varuje a informuje. Jejím cílem je situaci co nejrychleji uklidnit. Teprve pak je prostor pro dlouhodobá řešení. Je to jako u hasičů: když hoří dům, nejdřív se hasí. Proč začalo hořet a jak stavět, aby příště nehořelo, se řeší až potom. Akutní komunikace je to hašení, ne prevence. --- ## Když se něco děje Většinu akutní komunikace zvládne obec, škola, úřad nebo firma sama. Mluví ten, kdo problém řeší, ne ten, kdo je největší. 1. **Ověřte,** co se stalo, kde, kdy a od koho to víte. 2. **Promluvte do 30 minut** (standard z [[Principy koordinace|Principů koordinace]]). Nejdřív vydejte [[Holding lines|holding line]]: co víte, co zjišťujete, kdy řeknete víc. Pak vydejte plné sdělení podle [[Rámec pro krizová sdělení (FOIPS)|FOIPS]]. 3. **Založte vlastní [[Rodná karta incidentu (RKI)|Rodnou kartu incidentu]]:** jeden sdílený dokument. Zapisovatel do něj vede, co víte, co jste rozhodli a co jste řekli. 4. **Posuďte závažnost** podle šesti indikátorů ze [[Systém včasného varování|Systému včasného varování]]. Stačí je projít se dvěma kolegy. 5. **Vyhodnoťte,** až situace odezní, podle [[Vyhodnocení po incidentu|Vyhodnocení po incidentu]]. Kroky 3 a 4 první vyjádření neodkládají. Běží souběžně s ním. ### Kdy si říct o pomoc Tento seznam platí pro celou knihovnu a ostatní metodiky na něj odkazují. Jde o pomoc s komunikací, ne o síly a prostředky pro zásah. - Napětí se týká skupiny obyvatel (menšiny, cizinců) a hrozí střet nebo protestní akce. - Téma se šíří za hranice obce, přebírají ho celostátní média nebo sítě mimo region. - Jsou zasažené děti nebo zranitelné skupiny a nevíte, jak o tom mluvit. - Potřebujete partnery, na které sami nedosáhnete (policie, kraj, ministerstva, neziskové organizace). - Nevíte, zda reagovat, nebo si chcete ověřit formulaci, než s ní půjdete ven. Při bezprostředním ohrožení životů, zdraví nebo majetku volejte nejdřív tísňovou linku 112. **Nevíte, co říct? Pomůžeme vám situaci vyhodnotit a najít slova, se kterými jít ven.** Napište na [hello@krit.institute](mailto:hello@krit.institute) nebo volejte +420 777 313 425. Nejsme záchranná složka: nepřijedeme, nezasahujeme a řešení události nepřebíráme. ### Než se něco stane - **Určeme,** kdo mluví, kdo zapisuje a kdo hlídá sítě. V malé obci to zvládne starosta s jedním kolegou. - **Připravme a schvalme** [[Holding lines|holding lines]] a šablonu RKI pro situace, které nás mohou potkat. - **Domluvme se** se školami, terénními pracovníky, strážníky a spolky, že nám dají vědět, když napětí uvidí dřív než my. --- ## Krizová komunikace znamená v zákoně něco jiného Běžně se říká „krizová komunikace“. Metodiky Institutu KRIT tento termín záměrně nepoužívají. Zákon `č. 239/2000 Sb.` jím myslí, jak si informace předávají úřady, samosprávy a složky IZS. Rozhovor s veřejností tím nemyslí. Krizový manažer a mluvčí si pod ním proto každý představí něco jiného. Akutní komunikace znamená mluvit s lidmi v krizi. Zákon tento pojem nezná a nezáleží na tom, jak událost zákon označí. Platí při mimořádné události i mimo ni, s vyhlášeným krizovým stavem i bez něj. Napětí v obci po potyčce dvou skupin zpravidla není mimořádná událost podle zákona. Komunikačně je ale stejně naléhavé jako povodeň. --- ## Mluvíme k lidem v ohrožení, ne uvnitř úřadu **Akutní komunikace je:** - **komunikace s lidmi**, kterých se hrozící nebezpečí týká. Jsou to obyvatelé, rodiče, zaměstnanci, zasažení a veřejnost. - **okamžitá** – začíná v prvních minutách, ne až ve chvíli, kdy jsou známa všechna fakta. - **koordinovaná** – když událost řeší víc institucí, mluví sladěně a ze stejných faktů. - **služba ve veřejném zájmu** – měří se tím, zda lidé vědí, co se děje a co mají dělat. Nezáleží na tom, jak instituce vypadá. - **dočasná** – akutní fáze končí, když se situace uklidní. Komunikace obnovy pak pokračuje v běžném provozu podle fáze PO příslušné metodiky. **Akutní komunikace není:** - **Krizová komunikace ve smyslu zákona.** Předávání informací uvnitř krizového řízení běží vlastními kanály. Akutní komunikace z něj čerpá fakta, ale mluví k lidem. - **Varování obyvatelstva.** Varování před bezprostředním nebezpečím a tísňové informace mají vlastní zákonný režim. Zajišťují je obce, HZS a operační střediska sirénami a navazujícími kanály. Akutní komunikace na varování navazuje, vysvětluje ho a zesiluje. Nenahrazuje ho ani neodkládá. - **Velení zásahu.** Bezpečnostní pokyny určuje velitel zásahu a složky IZS; obec je rychle předává, zesiluje a vysvětluje, vlastní nevymýšlí. - **PR ani ochrana pověsti.** Neslouží politickým ani obchodním zájmům. Instituce, která v krizi hlídá hlavně svou pověst, ztrácí důvěru, kterou bude potřebovat příště. - **Dlouhodobá prevence a osvěta.** Kampaně připravenosti, práce s komunitami nebo strategická komunikace mají svůj čas v klidu. Akutní komunikace je nenahrazuje. Jen uklidní situaci, aby na ně byl prostor. - **Sledování lidí.** Včasné varování pracuje s veřejně dostupnými informacemi a s podněty partnerů. Nesleduje jednotlivce a nevede o nikom evidenci (viz [[Systém včasného varování|Systém včasného varování]]). Počítejme spíš se zlostí a nedůvěrou než s panikou. Proč, vysvětluje [[Jak přemýšlíme o krizích|Jak přemýšlíme o krizích]]. --- ## Metodiky sledují pět cílů 1. **Rozumět tomu, čeho se lidé bojí a co si myslí.** Komunikace se opírá o sociologický výzkum a znalost prostředí, ne o dojmy. Systém včasného varování upozorňuje na rizika dřív, než eskalují. 2. **Posilovat připravenost společnosti na krize.** Připravená společnost zvládne krizi s menšími škodami a menší nejistotou. 3. **Komunikovat v krizi rychle a užitečně.** Omezit škody a odpovídat na to, co lidé opravdu potřebují vědět. Tuto schopnost udržují pravidelná cvičení. 4. **Předcházet společenské polarizaci a násilné radikalizaci.** Včasná a otevřená komunikace bere fámám, manipulacím a dezinformacím prostor. 5. **Propojovat aktéry** dřív, než je krize svede dohromady. Jde o policii, krizové manažery, samosprávy, školy a neziskové organizace. Jak tým tyto cíle ověřoval v kampaních a cvičeních, popisuje rozcestník [[Metodiky a návody|Metodiky a návody]]. --- ## Od sousedského konfliktu po katastrofu Akutní komunikace se uplatní od napětí a násilí v obci přes vážná bezpečnostní ohrožení až po katastrofy. Metodiky je dělí do tří oblastí. 1. **Eskalace projevů nenávisti a násilí.** Nenávist vůči lidem kvůli tomu, kým jsou. Cílem je napětí zklidnit a zasažené ochránit. *Příklady: napětí mezi částí romské a ukrajinské komunity (2023), zklidňování napětí ve Šternberku a v Kutné Hoře (2024). Postup popisují [[Sociálně citlivá témata|Sociálně citlivá témata]].* 2. **Události ohrožující vnitřní bezpečnost.** Útoky ozbrojených osob, rozsáhlé nepokoje, neočekávané demonstrace, kybernetické incidenty, teroristické činy. *Příklady: střelba na FF UK (2023), vlna bombových výhrůžek školám (2024). Postup popisují [[Ohrožení veřejných míst|Ohrožení veřejných míst]] a [[Bombová výhrůžka ve škole|Bombová výhrůžka ve škole]].* 3. **Mimořádné události a krizové situace.** Živelní katastrofy, průmyslové havárie, výpadky dodávek a nehody ohrožující životy, zdraví nebo majetek. *Příklady: povodně 2024, výpadek proudu 2025, cvičení ZÓNA se simulací radiační havárie (Temelín 2023, Dukovany 2025). Postup popisují [[Katastrofické mimořádné události|Katastrofické mimořádné události]] a [[O kartách pro starosty|Karty pro starosty]].* ### Dvě otázky: kolik času a kolik aktérů Podle průběhu rozlišujeme tři typy: - **Nečekané incidenty** přijdou bez varování: útok ozbrojené osoby, náhlá průmyslová nebo dopravní havárie, předsudečné násilí, rychle se šířící dezinformační vlna. Nastupuje [[Holding lines|holding line]] do 30 minut. - **Očekávatelné události** známe předem: plánovaná legislativní změna nebo soudní rozhodnutí s vyhrocenou reakcí, ohlášená riziková akce, sezónní hrozba typu povodní. Sdělení a kanály se dají připravit dopředu. - **Narůstající napětí** se hromadí pozvolna. Nespokojenost roste, až ji malý incident rozpoutá naplno. Zachytí ho jen ten, kdo si ho všímá průběžně. Podle rozsahu sahá od jedné obce po celou zemi: - **lokální** – sousedský konflikt, útok ve škole, místní havárie - **regionální a krajská** – strukturální napětí (Ašsko, Šluknovsko, Osoblažsko), povodeň nebo havárie zasahující více obcí - **celonárodní** – teroristický čin, rozsáhlý kybernetický incident, vztahy mezi většinovou společností a menšinami, vládní rozhodnutí. Čím dál událost sahá, tím víc institucí mluví souběžně a tím víc záleží na koordinaci. --- ## Koordinátor propojuje, nemluví za nás Když na jedné události pracuje víc institucí, nastupuje koordinovaná reakce. Drží ji koordinátor (jednotné kontaktní místo) a propojuje instituce mezi sebou. Nepleťme si ho s koordinátorem komunikace ve vlastním týmu. Kdo problém řeší, dál za sebe mluví. Koordinátor jeho slovo nepřebírá: dává podklady a formulace, propojí ho s partnery a sdílí společnou RKI. Tak to fungovalo v Kutné Hoře 2024. Starosta mluvil sám a tým ministerstva mu připravil první prohlášení a propojil ho s partnery. Rozbor mají [[Sociálně citlivá témata|Sociálně citlivá témata]]. ### 1. Detekce incidentu Rizikovou událost koordinátorovi hlásí místní aktéři, Policie ČR nebo jiní partneři. Zachytit ji může i sledování veřejně dostupného obsahu médií a sociálních sítí. Partner, který incident zaznamená, okamžitě informuje koordinátora. *Naše role:* pošleme, co víme a odkud, nejlépe svou RKI. ### 2. Vyhodnocení rizika Koordinátor s partnery posoudí závažnost podle šesti indikátorů, které definuje [[Systém včasného varování|Systém včasného varování]]. Pak založí společnou [[Rodná karta incidentu (RKI)|Rodnou kartu incidentu]] a rozhodne o koordinovaném postupu. *Naše role:* doplníme místní znalost: kdo je zasažený a co se v obci říká. ### 3. Koordinovaná reakce Postup platí, když proti němu žádný partner nemá zásadní námitku. Partneři obvykle spolupracují se samosprávou nebo otevřeně komunikují na sociálních sítích, cíleně v dotčené lokalitě. Pomáhá i místní setkání, například stůl smíření. Když situace přesahuje obec, vystoupí veřejně kraj nebo stát. *Naše role:* řekneme, co je u nás proveditelné a co by situaci zhoršilo. ### 4. Realizace a průběžné vyhodnocování Každý partner plní dohodnuté úkoly a průběžně informuje o postupu. Koordinátor sdílí informace a sleduje, zda opatření zabírají. *Naše role:* zapisujeme do společné RKI a hlásíme, jak lidé reagují. ### 5. Uzavření a vyhodnocení Když se situace uklidní, partneři společně vyhodnotí, co fungovalo a co ne. Poučení pak sdílejí. Postup popisuje [[Vyhodnocení po incidentu|Vyhodnocení po incidentu]]. *Naše role:* přineseme pohled z místa. Zásah i záchranné práce dál řídí velitel zásahu a složky IZS. Koordinovaná reakce se týká jen komunikace. --- ## Koordinovaná reakce stojí na rolích, ne na úřadech Obsazení se řídí situací. Důležité je, aby žádná role nezůstala prázdná. - **Koordinátor** – odborný garant a metodická podpora. Koordinuje komunikaci mezi všemi zapojenými a vede společnou [[Rodná karta incidentu (RKI)|Rodnou kartu incidentu]]. Nenahrazuje velení zásahu ani koordinaci záchranných prací. - **Bezpečnostní složka** – faktická bezpečnost v terénu, bezpečnostní odbornost a zákonné pravomoci při trestné činnosti. - **Regionální úroveň** – koordinace krajských aktérů a komunikační propojení národní a místní úrovně. - **Místní úroveň** – koordinace místních aktérů (sociální služby, OSPOD, školy, neziskové organizace) a hlavní komunikátor na místě. Tuto roli typicky držíme my. - **Odbornost v začleňování a práci s komunitami** – znalost prostředí, kontakt s dotčenou komunitou, zprostředkování dobré praxe. - **Garance lidských práv** – dohled, aby opatření respektovala práva dotčených osob a zranitelných skupin. - **Detekce a prevence** – zachycení incidentů přes síť partnerů a preventivní opatření. - **Specializovaná odbornost podle povahy incidentu** – například bezpečnostní analýza, hybridní hrozby nebo agenda cizinců. --- ## Partneři si pomáhají rychle, společně a nestranně Zásady popisují, jak se partneři koordinované reakce chovají k sobě navzájem. Kdo a jak komunikuje navenek, řídí [[Principy koordinace|pět principů koordinace]]. Obě sady se doplňují, nezaměňujme je. 1. **Informace sdílíme bezodkladně,** aby všichni partneři chápali situaci stejně. 2. **Riziko vyhodnocujeme společně,** to je základ dalšího postupu. 3. **Postupujeme koordinovaně** podle společné dohody. 4. **Informace předáváme rychle:** čím dřív dorazí, tím víc času zbude na reakci. 5. **Jsme nestranní:** koordinovaná reakce nemíří na žádnou skupinu obyvatel. 6. **Zapojení je dobrovolné:** respektujeme autonomii partnerů a spolupracujeme na základě důvěry. --- ## Především neškodíme - **Neškodíme.** Komunikace situaci nezhoršuje a bere ohled na potřeby zasažených. - **Mluvíme opatrně a přesně.** Ven jdou ověřené informace. Neověřené tak i označujeme. - **Respektujeme důstojnost.** Komunikace šetří osobní důstojnost všech dotčených. - **Medializujeme citlivě.** Přílišná nebo nevhodná medializace může mít závažné společenské dopady. - **Zohledňujeme kontext.** Sdělení přizpůsobujeme místu a lidem, ke kterým mluvíme. - **Integritě dáváme přednost před zájmy.** Akutní komunikace není PR a neslouží politickým ani obchodním zájmům. - **Vším měříme veřejný zájem.** --- Systém akutní komunikace a včasného varování vznikl v oddělení strategické komunikace Ministerstva vnitra ČR (2022 až 2026); dále ho rozvíjí a publikuje [Institut KRIT](https://www.krit.institute). Na vzniku se podíleli partneři z bezpečnostní, sociální a lidskoprávní oblasti. --- ## Viz také - [[Jak přemýšlíme o krizích|Jak přemýšlíme o krizích]] – východiska, ze kterých pojem vychází - [[Principy koordinace|Principy koordinace]] – kdo a kudy komunikuje navenek, když je aktérů víc - [[Systém včasného varování|Systém včasného varování]] – jak si napětí všimnout dřív, než přeroste - [[Rodná karta incidentu (RKI)|Rodná karta incidentu (RKI)]] – kam od první minuty zapisovat, co víme a co jsme rozhodli - [[Holding lines|Holding lines]] – co říct v prvních minutách, dokud nemáme ověřená fakta - [[Fámy a škodlivé informace|Fámy a škodlivé informace]] – jak rozhodnout, zda na tvrzení reagovat <!-- last-updated:start --> --- *Poslední aktualizace: 23. září 2026* <!-- last-updated:end --> <!-- license:start --> *© KRIT – Institut pro krizovou komunikaci, 2026 · [www.krit.institute](https://www.krit.institute). Text je dostupný pod licencí CC BY 4.0 – používejte, šiřte a upravujte s uvedením zdroje.* <!-- license:end -->